Pokulhává vám srdce v rytmu, nebo dokonce chvílemi buší jako o závod?
Máte pocit, že vynechává, nebo se dokonce na chvíli zastaví?
Zadýcháváte se do schodů, zatímco jindy je vyběhnete?
Cítíte se někdy, jako byste měli omdlít?
Budíte se strachy, že se zase nebudete moci nadechnout?
Bolí vás na hrudi?
Zdá se, že vaše srdce trpí arytmií neboli poruchou srdečního rytmu, která patří mezi nejčastější srdeční onemocnění.
Srdce se normálně stahuje asi 60 až 100krát za minutu. Tento normální rytmus se nazývá sinusový rytmus. Někdy i za běžných okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku), nebo rychleji (například při fyzické zátěži či psychickém vypětí).
Při srdečních arytmiích může být rytmus srdce abnormálně pomalý, pak se jedná o bradyarytmie, nebo naopak rychlý a poruchám rytmu se pak říká tachyarytmie.
U osob, jejichž srdce selhává v důsledku prodělaného infarktu myokardu či zánětu srdečního svalu, může dojít k náhlé srdeční zástavě, bezvědomí a bez okamžité pomoci ke smrti.
Arytmiemi trpí jak muži, tak ženy. Mnoho z nich se snaží všechny své neduhy překonat, nebo je ani nevnímat, či jinak ignorovat.
Nepříjemné poruchy srdečního rytmu, které lidé popisují jako občasné bušení či vynechání akce srdeční, by měly být signálem pro návštěvu lékaře.
Arytmie lze naprosto bezbolestně zachytit monitorováním elektrokardiogramu – EKG. Při jednorázovém natočení EKG však může být nález normální. Až delší monitorace nebo přímé zachycení obtíží speciálním monitorovacím zařízením arytmii odhalí.
Bušení nebo silné údery srdce.
Pocity vynechávání srdečního tepu.
Silné tepání v krku.
Pocit dušnosti nebo kratšího dechu.
Pocit chvění, pálivé bolesti či tlaku na hrudi.
Pocit točení hlavy, závratě, únavy.
Záchvaty mdloby.
Krátkodobé ztráty vědomí.
Bradyarytmie se projevuje nejčastěji závratěmi, zvýšeným zadýcháváním a únavností při zátěži. Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo se i na okamžik zastaví, může vzniknout krátkodobá ztráta vědomí s pádem a rizikem poranění. Při delší zástavě srdce může dokonce dojít i k úmrtí.
Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou takzvané palpitace. Jde o nepříjemně vnímané pocity rychlého nebo usilovného bušení srdce. Při některých tachyarytmiích, které jsou rychlé, ale pravidelné, je pocit bušení srdce zcela pravidelný. Na druhé straně trpí značná část nemocných tzv. fibrilací síní, při níž se aktivují srdeční komory nepravidelně, a proto se ke zvýšené frekvenci srdce přidává i pocit nepravidelnosti, který často pacienti líčí jako „poskakování srdce“. Kromě palpitací mohou pacienti vnímat zvýšenou únavnost, dušnost, pocení nebo tlak na prsou.
Pokud je srdeční akce velmi rychlá nebo pokud má pacient nemocné srdce, může dojít i ke ztrátě vědomí nebo k oběhové zástavě (srdce se buď nestahuje, nebo stahuje rychle a chaoticky a přestane čerpat krev). Příčinou oběhové zástavy bývá nejčastěji tzv. fibrilace komor – nejzávažnější srdeční arytmie. Pokud není tato arytmie přerušena výbojem elektrického proudu (defibrilací) nebo pokud není při nemožnosti defibrilace pacient okamžitě resuscitován srdeční masáží a umělým dýcháním, umírá.
S výjimkou fibrilace komor neodpovídají subjektivní příznaky závažnosti arytmie. Zcela nezávažné arytmie mohou činit pacientovi velké potíže a naopak, komorová tachykardie po infarktu myokardu může být po dlouhou dobu celkem dobře tolerována a vnímána jen jako mírné bušení srdce nebo slabost. Proto by měl být pacient s výše uvedenými příznaky vždy vyšetřen lékařem a měl by mu být pořízen EKG záznam.
Na akutní změnu srdečního rytmu, bolest na hrudi, provázené pocity na omdlení je třeba ihned zavolat rychlou zdravotnickou pomoc (linku 155). Velmi rychlý tep si můžete sami zkusit zpomalit tzv. vagovými manévry – masírováním krkavice, zadržením dechu, zatlačením na stolici, vypitím studeného nápoje. Pokud máte od svého lékaře k použití tablety při záchvatu, tak je zapijte, a pokud možno v klidu vyčkejte, až začnou působit (cca 30 minut).
Jste-li svědky náhlého bezvědomí či zástavy oběhu někoho jiného, nečekejte až na příjezd záchranky a neodkladně zahajte umělé dýchání z úst do úst a hlavně zevní masáž srdce.
V první řadě doporučujeme navštívit lékaře. Návštěvy lékaře se nemusíte bát, ale nenechte se zaskočit otázkami typu: co chorobě předcházelo, jaké máte současné obtíže, za jakých okolností k nim dochází a jaké projevy je provázejí. Lékař bude zjišťovat vaše dietní zvyklosti, fyzické aktivity, zda kouříte a jaké užíváte léky. Vyptá se na rodinné nemoci, změří krevní tlak, pozorně poslechne srdce, plíce, vyšetří pohmatem štítnou žlázu, prohmatá břicho a zjistí, zda máte otoky nohou.
Doporučujeme si na prohlídku připravit soupis léků, které užíváte a jak často (např. Tritace 1-0-1). Měříte-li si doma tlak, zaznamenávejte si hodnoty na papír a ten vezměte na kontrolu též s sebou. Užíváte-li warfarin, nezapomeňte lékaři ukázat hodnoty posledních hodnot INR (známý též jako QUICK).
Klíčovým vyšetřením pro diagnózu arytmie je EKG, které však potíže nemusí odhalit hned, neboť se arytmie nemusí vyskytovat stále. Pro správnou diagnózu je ale nezbytné arytmii zachytit. K tomu se využívá celá řada záznamových přístrojů v závislosti na druhu a četnosti obtíží.
Čím více informací dostane lékař o arytmii, tím přesněji dokáže vyhodnotit její závažnost a lépe a efektivněji postupovat v její léčbě.
K záznamu obtíží, které se objevují každý den, nebo dokonce několikrát za den, slouží takzvané holterovské monitorování. To probíhá nejčastěji v průběhu jednoho až sedmi dnů.
U obtíží, které se objevují často, nebo je provází ztráta vědomí, se používá epizodní záznamník s automatickou detekcí arytmií. Délka měření se pohybuje mezi jedním až dvěma týdny.
Pokud se obtíže neobjevují příliš často, využívá se dlouhodobé monitorování EKG kartou. Obvyklá doba monitorace je jeden měsíc, ale v případě potřeby může probíhat v podstatě libovolně dlouho.
Řešením bradyarytmií je nejčastěji zavedení kardiostimulátoru neboli „budíku“. Přístroj vydává elektrické impulzy, které přes elektrody srdce stimulují a vyvolávají tak stahy srdeční svaloviny.
V léčbě aktuálně běžících tachyarytmií je prvním úkolem ukončení poruchy srdečního rytmu. Používají se buď léky, nebo se provede tzv. elektrická kardioverze – pacient se uspí a jednorázovým elektrickým výbojem z dvou plošných elektrod přiložených na hrudník se tachyarytmie přeruší, což umožní obnovení normálního srdečního rytmu. Příčiny, které ke vzniku tachyarytmie jednou vedly, obvykle přetrvávají dále.
U některých tachyarytmií se snažíme záchvatům předcházet pravidelným užíváním léků, nebo záchvat léky přerušit. V současné době je k dispozici široká škála antiarytmik. Některé tachyarytmie jsou ale léky špatně ovlivnitelné, nebo u některých léčba antiarytmiky selhává.
Skutečný převrat přineslo v posledních patnácti letech zavedení nové metody odstranění samotného místa vzniku poruch srdečního rytmu pomocí katetrizačních technik - radiofrekvenční ablace. Zákrok sám je téměř nebolestivý a provádí se proto bez celkové narkózy. Pokud je nemocným aplikace energie vnímána bolestivě, lze bolest utlumit nitrožilně podanými léky k tišení bolesti. Druhý den po zákroku jde obvykle pacient domů. U složitějších výkonů je nutná hospitalizace 2-3 dny. Jak výkon probíhá se podívejte na našem videu níže.
V případech život ohrožujících tachyarytmií (komorové tachykardie, pacienti, kteří přežili fibrilaci komor), lze nemocné kromě léků zabezpečit implantací tzv. kardioverter-defibrilátoru - ICD. Jde o speciální sofistikovaný kardiostimulátor, který dokáže nejen srdce stimulovat při zástavě, ale navíc dokáže rozpoznat životu nebezpečné tachyarytmie a umí je vyřešit. Jak probíhá kontrola ICD a kardiostimulátoru v kardiostimulační ambulanci se podívejte na našem videu níže.
Elektrická kardioverze slouží k přerušení srdeční arytmie, nejčastěji fibrilace síní nebo flutteru síní. Kardioverze se obvykle provádí ambulantně. Abyste nevnímal bolest při výboji, budete na krátkou dobu uspán. Přes povrch hrudníku Vám bude poté k srdci aplikován pomocí defibrilátoru výboj stejnosměrného proudu, který přeruší arytmie a obnoví normální srdeční rytmus. Po probuzení z narkózy budete zpravidla cca 2-3 hodiny monitorován a následně propuštěn domů.
Dostanete-li výboj, doporučujeme kontaktovat centrum, kde Vám byl přístroj implantován a objednat se ke kontrole. Dostanete-li více výbojů za sebou nebo se necítíte po výbojích dobře, zavolejte lékařskou pohotovost. Ošetřující lékař se spojí s centrem, kde jste s ICD sledován a dohodne se na dalším postupu.
Jedná se o invazivní léčebný výkon, kdy Vám lékař nechirurgickou cestou (bez nutnosti operace srdce) zavede speciální katetr přes žílu nebo tepnu v třísle do srdce. Hrot katetru se umístí na místa zodpovídající za vznik arytmie a následně se tzv. popálí a znemožní se vedení elektrické energie v daném místě. Pokud pacient bolest vnímá, jsou mu podávány léky proti bolesti. Výkon trvá v závislosti na typu arytmie 1 - 6 hodin. Výkon si vyžaduje hospitalizaci trvající většinou 2-3 dny.